Alexandr Makedonský
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
ALEXANDR MAKEDONSKÝ
Po Filipově násilné smrti v roce 336, se vlády ujal jeho syn Alexandr, cestu k trůnu měl poměrně snadnou, protože jeho jediný bratr Arrhidaios byl méněcenný. Alexandr se proslavil už jako voják v bitvě u Chairóneie, když pomohl svému otci s thébským vojskem. Myšlenky, že vraždu svého otce zosnoval Alexandr se zdají být liché, protože Alexandr by takového činu asi morálně nebyl schopen. Alexandr byl především skvělý voják a vojevůdce, vynikal mimořádnou statečností a ctižádostí, měl ale také všestranné vzdělání, vždyť jeho vychovatelem byl po tři roky filosof Aristoteles. Alexandr nastoupil na trůn jako dvacetiletý v roce 336, během dvou let se mu podařilo uklidnit situaci v Makedonii a zjara roku 334 se z asi padesátitisícovou armádou vydal na tažení proti Persii. Alexandr měl bojové štěstí již při překonání Hellespontu, který střežila perská flotila, ta překvapivě na Alexandra vůbec nezaútočila a nechala všechny vojáky přeplavit úžinu beze ztrát.
Alexandr nejprve zamířil k dávno zničené Tróji, kde fascinovám Homérovými eposy uctil památku trojským hrdinům. Jeho první známější bitva byla u řeky Gráník (334), Alexandr tu kdy porazil perskou armádu s řeckými žoldnéři, sám ztratil prý pouze 25 mužů.
Další vítězné bitvy následovaly, Alexandr získal Sardy, Efesos, Kárii a jejich hlavní město Milétos, do zimy si v podstatě podrobil celou Malou Asii, tady ve starodávném Gordiu rozťal a tím vlastně rozvázal gordický uzel a podle věštby, mel dobýt celou Asii.
Perský král Dareios III se mezitím po prohrané bitvě u Gráníku odhodlal k protiakci, tou se stala v roce 333 bitva u Issu, došlo však k paradoxní situaci, obě vojska se minula a Dareios tak alespoň zničil Alexandrovu polní nemocnici, bitva se tak uskutečnila až o pár dní později, podle historiků čelil Alexandr zhruba 6násobné přesile, přesto se mu podařilo zahnat perská vojska na útěk, na útěk zahnal i perského krále Dareiose, který Alexandrovi zanechal i svou rodinu a válečný stan. Alexandr byl nadšen orientálními poklady a začala se čím dál více projevovat jeho náklonnost k asijskému umění, která mu příliš nepomáhala zachovávat své postavení v Evropě. Po bitvě u Issosu nétahl Alexandr do centra perské říše, ale postupně obsazoval Foiniklii, Judeu a Egypt. Perský král Dareios se marně za obrovské množství talentů vykoupit svou rodinu, ale marně, později mu dokonce nabízel i ruku své dcery, i tuto nabídku však Alexandr odmítl. Při obsazování Foniklie a Judey se Alexandr setkal s významným odporem u ostrovního města Tyros, Alexandr nechal postavit k ostrovu násep, i když Tyros nakonec dobyl především z mořské strany. Při obléhání zahynulo asi 400 Makedonců, oproti 8000 Tyřanů, z nich 2000 zažili smrt ukřižováním. Posledním místem odporu, na které Alexandr při cestě do Egypta narazil, bylo pevnostní město Gaza, tu Alexandr dobyl asi po dvou měsících. Peršané poté v Egyptě kapitulovali a nadšení Egypťané Alexandra prohlásili za svého faraona. ALexandr založil v Egyptě své nejvýznamější přístavní město Alexandria, které se později stalo centrum egyptské země.
Jedna s nejdůležitějších bitev s Peršany čekala Alexandra v září roku 331 u Gaugamely, I přes pár vojenských chyb se Alexandrovi tuto bitvu podařilo vyhrát, pomáhal mu především jeho nejlepší velitel Parmennión. Dareios III Alexandrovi sice opět unikl, ale tato prohraná bitva znamenala jeho definitivní prohru, sám se stal v roce 330 obětí spiknutí. zavraždil ho velitel Bessos, ten se po Dareiove smrti nechal přejmenovat na Artaxerxéze a stal se nakrátko perským králem. Pokusům o spinutí neunikl ani Alexandr, podle svých bojovníků se příliš přispůzpůsobil perským zvykům. Spiknutí ale Alexandr ustál a všechny i potenciální viníky nechal popravit.
Dareios se uchýlil do letního sídla v Ekbataně, čímž Alexandrovi uvolnil cestu do Babylónu, ten se vzdal Alexandrovi, i přes své na svou dobu unikátní hradby, bez boje. V Babylóně projevil Alexandr svou štědrost, když udělil svým vojákům dvouměsíční žold navíc a uspořádal tu mohutné hry. Takovými tahy si Alexandr zajišťoval svoji popularitu a oblíbenost, například propouštěl po vítězních bitvách ženaté vojáky nebo najímal poražené obhájce.
Po měsíčních oslavách se Alexandr rozhodl táhnout do obřadního hlavního místa Perské říše, do Persopole, zde provedl jeden se svých mála barbarských činů, když vypálil místní palác.
Alexandrovi k ovládnutí perské říše už moc nezbývalo, vyhrál bitvu u Samarkandu, Makedonci lapili perkého krále Béssose a Alexandr se mmohl ujmout perské zprávy, začal zakládat města Alexandrie na celém perském území.
Roku 327 Alexandr zmobilizoval svou armádu, která čítala asi 120000 vojáků všech národností a vydal se dobýt Indii. Do těžkého konfliktu se Alexandr už za řekou Indus dostal s králem Pórem, porazil ho v bitvě u Hydapsu. Po této vítězné bitvě však začala morálka Alexandových vojáků pomalu klesat z důvodů vyčerpání, častých monzunových dešťů a nemocí. Alexandr se nakonec musel s vojáky podél řeky Indu vrátit zpět do Persie. Další nebezpečná bitva ho čekala z Mally, i když Alexandr vyhrál, byl v této bitvě velmi vážně raněn.
Svou kritickou situaci v Indii se snažil řešit rozdělením své armády, část poslal po moři a sám táhl podél pobřeží, zde si užil nekonečně trvajíci 60denní pochod pouští, při kterém spousta jeho vojáků padal vyčerpáním. V roce 324 se konečně vrátil zpět do Persie, aby se dozvěděl že lodní část výpravy už v Persii nějakou dobu kotví.
Alexandr poté začal vycvičovat perskou armádu, následnou makedonskou vzpouru potlačil a vzbouřence nechal tradičně popravit. Po smrti svého nejlepšího přítele Hefaistóna, se Alexandr přesouvá do Babylónu, kde v červnu 323, během příprav válečné výpravy na Arábii, buď na zápal plic nebo na malárii náhle umírá.
Zemřel tak jeden z největších dobyvatelů starověku a lidských dějin vůbec, na sklonku svého života sice již Alexandr trpěl silnou paranoidou a velmi často popravoval nevinné vojáky. I tak mu ale nemůžeme upřít že za své krátké vlády se mu povedlo skoro nemožné, jeho říše sahla od severní Afriky až po Indii, tato říše však byla velmi nestabilní po Alexandrově smrti se dostala do těžkých vnitřních bojů a brzy se rozpadla.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát